Na jízdárně...
Základní sed jezdce
Správný sed na koni je odvislý na délce třmenů, které upravujeme podle:
· délky paže · volně spuštěné nohy, kdy kotník sahá k třmenovému můstku · délku určí cvičitel · hlava vzpřímená s pohledem dopředu · trup vzpřímený, pružný v kroku, ve vysokém klusu a pracovním cvalu svislý ke hřbetu koně, v lehkém klusu a rychlejším cvalu nakloněn mírně dopředu podle rychlosti. · ramena jsou volně spuštěná s pohyblivými klouby, vyklenutý hrudník · paže volně spuštěné (ne křečovité držení), předloktí je prodlouženou osou otěže · sedací kosti - jsou oboustranně rozloženy po obou stranách hřbetu a v nejhlubším místě posedu · stehno je lehce položeno po celé přední ploše, kolena měkce přiložená k sedlu · holeň je se stálým dotykem s koněm, lehce přiložena na zadním okraji podbřišníku · paty prošláplé, špička mírně od koně · záda vyztužená v kříži · ramena, kyčel a pata jsou v jedné přímce · hlava obrácená k zemi · kulatá záda, ramena příliš dopředu, zapadlá hruď · lokty od těla · ruka a palce ve vodorovné poloze · vyosení sedací kosti (větší zatěžování jedné strany) · nepřiložené stehno s koleno · špička příliš odvrácená od koně, držení patou · nadměrné vychýlení svislé osy těla · holeně nadměrně posunuta dopředu nebo dozadu · vyztužením páteře, tlakem sedacích kostí a mírným zakloněním pobízí jezdec koně dopředu. Při zatížení levé nebo pravé strany, nutíme koně pohybovat se v daném směru. Pobídky sedem mají velký vliv na rovnováhu a stejnoměrný pohyb koně. · jezdec působí na koně nepřetržitým nebo jemným, silným stiskem za podbřišníkem, přičemž je holeň stále ve stejné poloze. · jezdec jí určuje chod, ruch a směr pohybu koně. Jezdec jí nutí koně k přilnutí. Dobrý jezdec používá otěž jemně a citlivě, přičemž je jeho ruka nezávislá na sedu. · u mladých koní se používá k pobízení dopředu: používá se hlavně k uklidnění koně. · plácnutím po pleci bičíkem pobízíme koně dopředu. Pobídku bičíkem za podbřišníkem používáme k vypracování návyku na pobídky holeněmi a popř. k vynucení poslušnosti. · je součástí teoretického vybavení každého jezdce. Úroveň a zdatnost každého jezdce se pozná při zacházení s koněm. Dobrý jezdec spolupracuje s koněm neznatelnými pomůckami, špatný jezdec působí hrubě na koně. Jezdecký cit a takt je součástí přirozené inteligence.
Je to nejdůležitější chod, nejpomalejší, nejméně namáhá a kůň vydrží déle pracovat (používá se při těžké práci např. u chladnokrevníků). · rychlost koně je v kroku 6 - 8 km. · nohosled je téměř stejnosměrný, slyšíme 4 údery kopyt.
· krok by měl být čistý, živý, prostorný a jistý · odchylkami mohou být - mimochod či kohoutí krok
Je to druhý chod koně, nejspolehlivější a nejpoužívanější na velké vzdálenosti. Trénovaný kůň vydrží asi 15 km, po oddechu v kroku může pokračovat v klusu. · rychlost klusu je 4m/s (15km/h). Klusáci 42 - 50 km/h - na kratší vzdálenosti · nohosled - slyšíme 2 údery kopyt
· klus rozlišujeme těžký, střední (lehký) a plný (prodloužený).
Dal by se definovat jako řada skoků pravidelně se opakujících. Je to nejrychlejší a nejnamáhavější chod. Skoky jsou vyvolány silnou akcí zadních končetin, které hřbetním svalstvem nadnesou předek. · rychlost v terénu je až 30 km/h. Plnokrevníci na dráze běží rychlostí až 60 km/h (na kratší úsek). · nohosled - začíná-li levá zadní, pokračuje pravá zadní a levá přední a konečně pravá přední (kůň cválá vpravo). začíná-li pravá zadní a končí levá přední (kůň cválá vlevo).
· při přímém pohybu je koni lhostejné, na kterou nohu cválá. Naopak však na obvodu kruhu nebo v zatáčce musí být "výkonnou" nohou noha vnitřní, tzn. že vpravo musí kůň cválat na pravou nohu, vlevo na nohu levou. Výraz "kůň jde na špatnou nohu" znamená, že kůň cválá vpravo na levou nohu. Jestliže použijeme výraz "kůň křižuje" znamená to, že přední část cválá třeba na pravou nohu a zadní cválá na levou nohu.
Je to nejrychlejší chod koně. · nohosled - slyšíme údery všech čtyř končetin
|
¨
Povely pro změnu chodů
Zastavit stát
- Během 2-3 kroků zastavit kdekoliv.
- Bez ohledu na rozestupy.
- sed (mírný záklon), holeně (zadržující stisknutí), otěže (calá zádrž)
Přechod do zastavení
- Vyrovnat rozestupy mezi koňmi na jízdárně a zastavit.
- sed (mírný záklon), holeně (zadržující stisknutí), otěže (calá zádrž)
Krokem vchod
- Většinou velen ze zastavení.
- sed (postrčení), holeně (stisknutí), otěže (mírné povolení)
Přechod do kroku
- Tento povel je velen jezdíme-li v klusu nebo cvalu.
- sed (mírný záklon), holeně (stisknutí), otěže (poloviční zádrž)
Klus, Přechod do klusu
- Jezdíme zásadně v plném sedu.
- sed (postrčení), holeně (stisknutí), otěže (mírné povolení) - intenzivnější než pro vykročení krokem
Klus, lehký klus
- Vysedáme na vnější přední nohu (vnitřní zadní).
- sed (postrčení), holeně (stisknutí), otěže (mírné povolení) - intenzivnější než pro vykročení krokem
Cval, Nacválat
- Pokud není řečeno jinak, jezdí se v plném sedu.
- vnitřní holeň (pobídka na podbřišníku), zatížit vnitřní sedací kost, vnější holeň (za podbříšníkem přidrží záď), vnitřní otěž (ohýbá koně), vnější otěž (vede)
Stehenní sed
- Může být velen v kroku, klusu i cvalu.
- Jezdec je předkloněn, záda má rovná, rozkrok nad sedlem, holeně na podbřišníku, ruce podél krku (posouvají se vpřed po otěži), pohled je upřen kupředu.
boziiiiii
(zuva, 10. 1. 2009 18:20)